AOC Michaela Štěrbová: 2015

V další variantě uvažují nad menšími nástupními prostory. Stále je pro mě důležité, aby se hlavní prostor nacházel ve středu budovy a dalo se do něj vstupovat jak od řeky, tak z centra. Chci aby byl prostor v přízemí průchozí, aby zde mohli lidé zdarma vstoupit a klidně jenom projít, aby to fungovalo jako pasáž. Mám ale pocit, že dům je až příliš monumentální a že rozdělením na dvě křídla jsem nedosáhla toho, že by přestal být solitérem. Stále jím je a stále je to mohutná stavba. Což takhle se nebát a uzavřít to? Přemýšlím nad veřejným prostorem - jak svou budou vytvořit kvalitní veřejný prostor...

Pokračuji tedy k další variantě. Stejně jako u prvních variant dům uzavírám a z vnějšku vypadá jako solitér. Uvnitř jsou ovšem dvory, ve kterých lze pobývat. Stavba navazuje na to, co je pro Prahu typické - uzavírání do bloku. Domem se dá projít naskrz. Depozit je pro mě stále jako pokladnice, kterou budova chrání a která je v jejím srdci. Chtěla bych ho výrazně odlišit od zbytku budovy, materiálově, výškově. Z venčí budova nemá okna, možná jen vyjímečně, ale fasáda by měla být velmi plastická. Uvnitř, do dvora okna jsou. Okna, která vedou do chodeb za nimiž jsou výstavy. Mám pocit, že s tímto se už dá pracovat...